Ročník 2018


Vítěz Ocenění publikace v časopise s nejvyšším impact factorem za rok 2018 v kategorii teoretické obory

Ing. Jan Kudláček, DiS.

Komentář ke článku  Loss of neuronal network resilience precedes seizures and determines the ictogenic nature of interictal synaptic perturbations. Nat Neurosci 2018 Dec;21(12):1742-1752. doi: 10.1038/s41593-018-0278-y
Ztráta odolnosti neuronální sítě předchází epileptickým záchvatům a určuje vliv synaptických perturbací na vznik záchvatu

Epilepsie je nejčastějším chronickým neurologickým onemocněním, postihujícím přibližně 1% populace ve vyspělých zemích. Hlavním projevem epilepsie jsou spontánní opakované záchvaty, které přichází zdánlivě náhodně a náhle. V naší studii jsme se zaměřili na elektrografickou aktivitu mozkových řezů udržovaných v epileptogenních podmínkách in vitro. Mozkové řezy generovaly spontánní záchvatovité události projevující se vysokou synchronizací aktivity neuronální sítě.
Před každou záchvatovitou událostí jsme pozorovali známky postupné ztráty odolnosti neuronální sítě vůči synaptickým perturbacím. Synaptické perturbace byly generovány buď mozkovým řezem samotným (tzv. interiktální výboje) nebo uměle vyvolávány elektrickou stimulací. Zjistili jsme, že je-li neuronální síť v okamžiku perturbace odolná, perturbace síť ještě více stabilizuje a oddaluje vznik záchvatovité události. Je-li naopak neuronální síť náchylná k záchvatovité události, perturbace dokáže takovou událost naopak předčasně spustit.
Pozorovaná ztráta stability má navíc charakter tzv. kritického zpomalování, což je velmi obecný jev pozorovaný před dramatickými změnami stavu různých přírodních i člověkem vytvořených systémů. Kritické zpomalování bylo např. pozorováno při vymírání živočišných druhů, při změnách globálního klimatu nebo při vzniku hospodářské krize. Ukázali jsme, že kritické zpomalování je pozorovatelné též před přechodem do záchvatu, a to nejen v mozkových řezech, ale také u epileptických laboratorních potkanů a též u některých lidí s epilepsií.

Tato práce, která vznikla v mezinárodním vědeckém kolektivu pod vedením prof. Přemysla Jirušky, Ph.D. z Fyziologického ústavu AV ČR, má velký význam pro pochopení vzniku epileptických záchvatů a pro vývoj nových léků nebo jiných léčebných strategií.

O autorovi 

Narodil se v roce 1988 v Praze. Vystudoval obor Multimediální technika na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Ph.D. studium v oboru výzkumu epilepsie  (ČVUT), většinu práce realizována na Fyziologickém ústavu AV ČR. Věnuje se zejména analýzám EEG signálů z animálních modelů epilepsie nebo od pacientů.

 

Vítězka Ocenění publikace v časopise s nejvyšším impact factorem za rok 2018 v kategorii interní obory

Mgr. Kateřina Musilová, Ph.D.

Komentář ke článku miR-150 downregulation contributes to the high-grade transformation of follicular lymphoma by upregulating FOXP1 levels. Blood, 2018, 132(22): 2389-2400.

Náš výzkum, který vznikl v laboratořích Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) MU, se zaměřil především na doposud nepříliš probádanou oblast úlohy malých regulačních molekul microRNA (miRNA) v patogenezi folikulárního lymfomu. Folikulární lymfom (FL) patří mezi non-hodgkinské B-buněčné lymfomy, které vznikají maligní přeměnou B lymfocytů. Obecně jde o indolentní, tedy nízce agresivní nádor, který dobře reaguje na konvenční terapii a pacienti zůstávají v remisi (bez projevů onemocnění) i desítky let. Nicméně přibližně u 20 % pacientů dochází k časnému relapsu (návratu onemocnění) či histologické transformaci do agresivnějšího typu lymfomu, což pro pacienty představuje často fatální problém. Včasná identifikace a léčba takto vysoce rizikových pacientů by mohla jejich vyhlídky zlepšit. V této práci se poprvé podařilo identifikovat miRNA zapojené do procesu transformace FL a objasnit klíčovou roli jedné miRNA, konkrétně miR-150, v transformaci a obecně v agresivním chování tohoto lymfomu. Naše práce ukázala, že exprese miR-150 při transformaci FL uniformně klesá v souvislosti s vysokými hladinami onkoproteinu MYC. V důsledku toho dochází ke zvýšení hladin transkripčního faktoru FOXP1, vyšší proliferaci nádorových buněk, zvýšenému riziku progrese choroby a celkově zkrácenému přežití pacientů. Získané výsledky významně prohlubují poznatky o molekulární podstatě tohoto nádorového onemocnění a umožňují i potenciální translaci do kliniky. Díky stabilitě miRNA i v běžně dostupné FFPE tkáni (tkáň fixovaná formalinem a zalitá do parafinových bloků) by tak kvantifikace exprese miR-150 mohla sloužit v klinické praxi jako snadno detekovatelný biomarker a mohla by pomoci identifikovat pacienty s nejagresivnějším průběhem nemoci. Nicméně ještě je potřeba provést důkladné validační studie a standardizovat kvantifikaci miR-150.

 

Vítězka Ocenění publikace v časopise s nejvyšším impact factorem za rok 2018 v kategorii chirurgické obory

MUDr. Barbora East, Ph.D.

Komentář ke článku A polypropylene mesh modified with poly-ε-caprolactone nanofibers in hernia repair: large animal experiment. Int J Nanomedicine. 2018 May 28;13:3129-3143. doi: 10.2147/IJN.S159480. eCollection

Kýla v jizvě výrazně snižuje kvalitu života a postihne zhruba každého pátého pacienta po jakékoliv nitrobřišní operaci. Operace takové kýly se dlouho označovala za chirurgii nezdaru a stále má velmi špatné dlouhodobé výsledky. Více než polovina pacientů má do několika let po operaci recidivu. I přes velký vývoj v oblasti materiálového inženýrství se nedaří tento trend zvrátit. Cílem naší práce bylo vyvinout a otestovat materiál, který by fungoval na biologickém spíše než mechanickém principu a otestovat ho na zvířecím modelu. Jedná se o nanovlákenný nosič vyrobený z biodegradabilního polykaprolaktonu, který by přiměl tělo pacienta vytvořit regenerovat postižené tkáně raději než je zhojit nefyziologickou jizvou. V rámci experimentu se nám podařilo na prasečím modelu demonstrovat, že je to možné a že se novotvořená tkáň skutečně chová při biomechanických zkouškách blíže zdravé břišní stěně než tuhé jizvě, které vznikají pod tradičními kýlními síťkami. V kombinaci s takovou síťkou pak byla výsledná jizva také lepší mechanické kvality než pod síťkou samotnou. Na základě tohoto experimentu se nám podařilo získat grant AZV, díky kterému této materiál dále rozvíjíme.